Znám zdravotníka, který se nezdál být mocen nabrat krev, jak se mu třásla ruka. Když se jehlou dotkl kůže, třes ustal a vše již probíhalo perfektně. Později mi vyprávěl o své službě ve válečné zóně...

Prežitá bolesť poznáčí každého, niekoho zlomí, niekoho posilní ale vlastne nik nezostane rovnaký...

Dojemný, velice smutný příběh s velkým přesahem.

Janka, krásně jste to napsala.

Vďaka, Pavle, za prečítanie i veľmi milý komentár, vážim si vašu čitateľskú priazeň i empatiu.Len som dala na papier prerozprávaný príbeh a takáto ujma sa môže stať každému z nás, aj mimo bojísk frontu veru.

Janka, to je síla...

Ďakujem ti, Honzo, že si si našiel čas na prečítanie, aj za milý komentár. Pekný deň.

Moc pěkný příběh. Jako zastánce eutanazie bych měl být srozuměn s tím, jak pomohl té holčičce, ale tak nějak to jeho trauma chápu.

Tak ako píšete, pán Milan, som to cítila i ja, pri počúvaní tohto príbehu, vďaka za prečítanie i komentár

Jsou to velké jizvy na duši, před kterými není uniku. Někdy stačí malá jizvička a nedá nám zaspat. Před čím se snažil tak utéct, tak tam se vrátil, aby se zahojil. Krásně napsáno, Jani.

Vďaka,Ivanko, za prečítanie i komentár.Jazvičky vznikajú,

Len to hojenie je horšie.Napîsala som to podľa rozprávania a so zvolením

na zverejnenie.Posielam ti pozdrav so zamrznutého slovenska

Není ,,veteránů" bez jizev na duši, atˇ k nim přišli kdekoli a jakkoli.

Ano, veteránov z akýchkoľvek bojov aj tych bez zbrani ovsem zbraňou vie byt i slovo,dik za prečítanie i koment

Nebýt sám, i o bolest se dá podělit.

Vašek

Áno, našťastie.Ale nakoniec i tak s ňou človek zostane sam, a i čas vie byť niekedy milosrdný

Janka a hezký den!

Horste,i tebe pekný deň.

Janka, to jsou ty jizvy na duši.

Hej